Vady na kráse ostrova

Jak to tak už bohužel bávý, kam noha člověka šlápne, příroda je v čudu. Naším zvykem bývá chválit všechno, co je jen trochu jiné než doma. Čecháčci na dovolených, to je klasika, která se neomrzí. Po 10 dnech strávených na lehátku u moře znají dokonale celou zemi a lidi v ní lépe než samotní domorodci. A blogy takových našich „cestovatelů“ je posetý celý internet. Rhodos je krásný, skalnatý, místy dost pustý, příjemně slunný, plný malebných městeček a menších i větších historických památek, ale také plný odpadků a toulavých koček. Mají tu vynikající med a dobré pivo. Na silnicích se jezdí dobře, i když někdy je to v těsnějších uličkách výzva. Vyhovoval mi uvolněný a na pravidlech nelpící styl života. Nejvíc bych to přirovnal k USA (moje zkušenost z Oregonu). Náš středoevropský život plný pravidel, kontrol, zákonů, norem atd. je na řecké poměry příšerně svazující. Každý musí posoudit sám, v čem se cítí lépe. Já se rozhodně v tom našem světě lépe necítím. Jací jsou tu lidé nevím, s kým se tak setkáte za těch pár dní? Zaměstnanci na hotelu, prodavači v obchodech? Tito všichni byli sympatičtí a milí. U koho to už tolik neplatí, to jsou řidiči autobusů. Až na výjimky nerudní jak století kmeti. Ale jako všude i tady to neplatí na všechny a setkali jsme se i s takovým, který nechtěl platit jízdné za děti a někteří se dokonce byli schopni i usmát 😀

Kam ano a kam ne?

Údolí motýlů, Sedm pramenů, bílé městečko Lindos s akropolí, hlavní město Rhodos s mnoha památkami nebo několik zřícenin hradů s romantickými výhledy. To jsou všechno místa, která můžete na tomto relativně malém ostrově navštívit. Ostrov autem projedete křížem krážem za 2-3 dny. Naším prvním cílem bylo známé motýlí údolí. A hned na začátek musím říct, že tohle je právě to místo, kam bych znovu nemusel. Motýl, kterého tu můžete obdivovat, se jmenuje přástevník kostivalový a z celého Řecka ho najdete jen na Rhodosu. Jen zde totiž rostou stromy druhu ambroň východní, jejichž sladká pryskyřice s vůní vanilky přástevníky láká. Motýli se sem uchylují v době páření, tedy od června do půlky září. Místo je to krásné, s velmi příjemným klima, které byste na ostrově nečekali. Tolik motýlů pohromadě spatříte jen málokde. Což vám ale dokonale znechutí davy turistů, kterými se proplétáte na úzkých cestičkách. V oblasti Petaloudes, kde se údolí nachází je motýlů spousta, ale dříve jich tu údajně poletovalo mnohem víc. Na vině jsou právě proudy turistů, které motýli ruší a přímo či nepřímo je tak vyhánějí. Mluví se zde o motýlech, ale přástevníci jsou ve skutečnosti můry, které jsou aktivní v noci. Přes den spící hejna obalují celé kmeny stromů a kameny, což je sice unikátní podívaná, ale také jejich pomyslný hřebíček do rakve s ohledem na to, jak tohle jejich „lenošení“ vnímají turisté. Přástevníci mají oranžová křídla se čtyřmi černými skvrnami. Ta jsou však vidět pouze při letu. Pokud motýli sedí a spí, jsou nenápadní a téměř splývají s pozadím. Někteří návštěvníci je tak ůmyslně polekají (tleskáním, máváním aj.) aby vzlétli. A krom jiného i z tohoto důvodu se počet motýlů přebývajících zde každoročně snižuje.

Jako ve filmu

Dovolená s dětmi a zejména těmi malými je relativně specifická záležitost. Někdy až zpětně oceníte ty momenty, které vám připadali relativně hektické nebo jste cítili, že je nemůžete nasát v daný moment, jak byste rádi. Děti jsou požehnáním, radostí a na dovolené dvojitou zkouškou vaší odolnosti.

Ostrov Chalki – sem jsme pluli lodí v rámci placeného výletu zprostředkovaného CK. Děti si plavbu lodí užili. Chalki je malý ale krásný ostrov s průzračným mořem, kde můžete vidět platýsi, mořské ježky aj. mořské živočichy. Pro děti tu krom pláže nic zajímavého není a celkem se zde nudili. Zpětně, jakmile se bavíme o další dovolené, tak mi vždycky moje dcera řekne „doufám tati, že nepojedeme zas na nějakej prťavej ostrov, to byla nuda!” 🙂

Hlavní město Rhodos – opravdu nádherné město, kam bych se klidně rád jednou vrátil. Vedle sebe tu leží staré město obehnané dvojitými hradbami, mezi kterými se nachází hluboký příkop a nové město plné možností pro utrácející turisty. Také tu potkáte plno vyčůraných pouličních koumáků, kteří se z vás snaží vytáhnout peníze různými lichotkami a podvůdky. Hradby starého města mají délku 4km a do města můžete vstoupit z více stran. Poblíž starého města se pak nachází oblíbený přístav Mandraki, který je hojně navštěvovaný turisty zejména díky místu, kde údajně stával známý Kolossos rhodský, jeden ze sedmi divů antického světa. Na severním cípu města pak můžete pozorovat z velmi větrné vyhlídky soutok dvou moří. Spojuje se zde Egejské a Středozemní moře a soutok je viditelný i díky barevné rozdílnosti moří. Srdcovou záležitostí pak byla místní Romeo restaurant přímo mezi zdmi starého města. Ač nejsem vyloženě typ na posedávání v restauracích, tak tohle místo dělá čest svému jménu. Jíst pod noční oblohou, kdy vám hraje místní, živá hudba a nad vámi ševelí větřík v korunách statných stromů….musím říct, že něco podobného jsem do té doby nezažil a člověk to vidí maximálně v nějakém romantickém filmu. I ty toulavé kočky, které se vám otírají o nohy, aby dostaly kousek žvance z vašeho talíře se sem nakonec krásně hodí a jen podtrhují nádhernou atmosféru a jedinečný pocit z tohohle hostinného a příjemného místa.

A jedna rada za všechny

Zatímco západní část omývá divoké Egejské moře, na východě si příjemně šplouchá Středozemní. Neliší se jen v temperamentu, ale také v čistotě, což má logické vysvětlení. Divoká voda víří sedimenty a písek a působí díky tomu špinavě. Ve vodě ale také plave spousta řas a mořských trav a na koupání je tak mnohem vhodnější východní strana ostrova. Když jsme viděli západní stranu a velké vlny, jak naráží do pevniny, hned jsme se utvrdili v tom, že volba hotelu na východní straně byla výhra. Ve starém městě v Rhodosu jsme potkali dvě dámy z Čech, které si nám stěžovaly, že je cestovka ubytovala na západní straně a nedá se tam ani normálně koupat.

Městečko Lindos a akropole s chrámem bohyně Athény – Lindos je malebné městečko typické svými nízkými, na bílo natřenými domky a dlážděnými cestami a je na seznamu památek UNESCO. Město je plné obchodů a stánků se suvenýry, jídlem aj. Pokud budete shánět nějaký pěkný suvenýr z ostrova, pak jej jistě najdete zde nebo přímo v hlavním městě. Po relativně úzké a delší cestě budete stoupat vzhůru, až dojdete ke vstupu do akropole. Můžete využít osly, které nabízí pro svezení nevábně vyhlížející chlapíci hned u vstupu do do uliček Lindosu. Nepatřím mezi lenochy a navíc se mi tohle zneužívání zvířat pro turismus příčí, tak jsme šli i s dětmi pěkně po svých až na vrchol 120m vysoké skály. Cílem výšlapu je vstup do pevnosti, kterou ve 14. století vystavěli rytíři z řádu johanitů. Jakmile překonáte její mohutné hradby, jako byste se vrátili v čase. Spousta z původních stavebních prvků zůstala velmi dobře zachována a archeologické výzkumy odkrývají další. Kromě pozůstatků chrámu bohyně Athény můžete obdivovat také byzantský johanitský kostel s křížovou kopulí a s vepsaným latinským křížem. Pokud půjdete dále nahoru na akropoli po schodech, dostanete se na samý vrchol akropole. Fotograficky oblíbenými motivy jsou přes dvacet metrů široké schody vedoucí nahoru k chrámu a zejména dochované sloupořadí chrámu čítající kolem dvaceti sloupů. Všemi směry pak akropole nabízí nádherné fotogenické výhledy do okolí.

Fauna

Na Rhodosu se to zvěří zrovna nehemží, tudíž jsem se ani neobtěžoval sebou tahat můj největší objektiv (Sigma 500/4) a spokojil se s technikou, s kterou jsem fotil už x let zpátky. Častým obrázkem jsou všudypřítomné kozy šplhající po skalnatých kopcích a pasoucí se stáda ovcí. Vzhledem k místnímu terénu a podnebí žije na Rhodu velké množství různých ještěrek a gekonů. Různé druhy ještěrek jsou vidět všude na plážích a nemusíte kvůli nim nikam daleko. Stačí jen sledovat okolí a vždy si všimnete nějaké té hlavičky, která ze skulinky mezi kameny šmíruje okolí a hned, jak zjistí, že jí nic nehrozí už se dere na sluníčko. Při toulkách přírodou můžete narazit i na „rhodského draka”, velkou šedohnědou ještěrku se světlými skvrnami na zádech. Ta někdy dorůstá velikosti až půl metru. Narazit můžete na daňka evropského. V moři kolem ostrova žije několik druhů ryb a mezi ty nejhojnější patří především štítník pruhovaný, kterého jsem při šnorchlování viděl opakovaně, tuňák, makrela, pražma a treska. Poblíž útesů lze pozorovat i spoustu pestrobarevných rybek a korýšů. Nejčastěji jsem viděl platýse, čtverzubce nebo krásně barevného pyskouna pavího či zajímavé lulanky commersonovy, štíhlé ryby dorůstající ke 2m délky. Poletuje tu také několik druhů krásných motýlů a určitě si nejde nevšimnout sršňů, kterých je tu hromada. Jelikož vím, že lidé mají z tohoto hmyzu respekt a hrůzu, tak bych rád upozornil, že je to neoprávněné. Sršňů se být nemusíte. Jsou téměř neagresivní. Jednoduchá rada zní: Nedělat ze sebe pitomce, neplašit, nemávat rukama a sršeň si vás ani nevšimne. No a nakonec mě zajímalo, jak je to na Rhodosu s vážkami. Poletuje tu několik druhů, přičemž nejzajímavější místo co do počtu kusů i druhů je lokalita Sedm pramenů. Toto hostinné místo nabízí jednak chladnější klima než na zbytku ostrova a najdete tu několik druhů žab, sladkovodní kraby, vážky, motýly aj. Zajímavostí může být střevle rhodská. Je to druh sladkovodní ryby z čeledi Cyprinidae, také známý jako gizán řecký. V současné době je považována za endemický druh žijící pouze na ostrově Rhodos.