PŘÍPRAVA PŘED CESTOU

Egypt byl výběr čistě náhodný. Egyptu jsem se vždy v nabídkách cestovek spíše vyhýbal. Nebudu popírat, že hlavním důvodem bylo, že jde o oblíbenou destinaci Čechů. Nakonec jsem si řekl, že přetrpím vše, jen abych viděl život v Rudém moři. A byl jsem ohromen. I když úžas po pár hodinách šnorchlování opadne a začnete si všímat umírajících korálů, velkých šedivých ploch bez života, ukázky negativního lidského vlivu. Krásu korálů a jejich křehkost zde vidíte z obou stran. Rychlost s jakou mizí je alarmující. O to smutnější, že spousta turistů absolutně nerespektuje vůbec nic. Po korálech šlape, odráží se od nich nebo do moře lezou obalení opalovacím krémem.

Po zakoupení dovolené jsem začal řešit, co tam budu fotit. Dovolená bez focení je pro mě nemyslitelná věc. Jenže moc tam toho nenafotíte, když se mimo areál nedostane. Nikdy jsem neměl ambice fotit pod vodou, natož v moři. Při hledání, co z fauny v Marsa Alam můžu najít na mě vždy vyskočily jen fotky vodního světa. Všechno se to tak nějak sešlo a já začal hledat, co bych na to potřeboval, kolik to stojí atd. Můžu vám s klidným svědomím říct, že to není sranda. Na Nikon stojí všechno hodně a navíc to nelze sehnat. V ČR i tam, kde mají zboží skladem nakonec zjistíte, že nemají. Po dlouhém hledání, objednání jedné značky z Francie, kde mi nakonec sdělili, že taky na mojí Z6 nemají skladem a musel bych čekat 2 měsíce, zrušení, čekání na vrácení peněz aj., jsem našel pouzdra od Aquatechu. Problém byl, že dostupné pouze v USA a bylo 10 dní do odletu. Výběr pouzdra nebyl problém – cena prostě šílená, ale….problém byl s výběrem portu na objektiv. Měl jsem v plánu fotit širokáčem a makrem, jenže na daný objektiv se přímo port nedělal (nyní už ho díky mně mají v tabulkách :-D) a doměřit se k tomu, jaký je třeba je téměř nemožné. Nakonec jsem vzal větší, abych měl jistotu, že tam objektiv dostanu. Objektivy se sice vešly oba, ale širokáč zabíral již vnitřek portu, takže velká vinětace přes značnou část fotky = nepoužitelné. Makroobjektiv byl zase velký kus před sklem portu což mělo za následek zvýraznění nečistot ve vodě, problém s ostřením aj. No což, něco jsem vyfotil a po návratu z Egypta jsem zakoupil již lepší a přesný port, kde mi fungují oba objektivy (test bude někdy později…snad). 10 dní do odletu a zboží muselo dorazit z USA, musel jsem ho otestovat atd. Mám adresu v USA, kam balíček z Floridy dorazil do 3 dnů a poté 2 dny přes DHL do Evropy, takže tohle klaplo. Dá se říct, že rychlejší jak vnitrostátní služba v ČR.

UTOPIA BEACH CLUB

K pobytu jsme nakonec zvolili Utopii. Starší hotel, který zaujal recenzemi a zejména mořem. Je zde zátoka, vstup do moře možný přímo z pláže a nemusíte se někam trmácet přes molo rovnou do hloubky. Pro děti ideální. Korál je tu kousek od pláže. Vlastně vše, krom asi 3 fotek jsem vyfotil zde. Navíc sem občas zavítají i delfíni, na což vás místní vždy hlasitě upozorní. Za náš pobyt byly v zátoce 2x.

Recenzi na hotel úplně dělat nechci, protože jde vždy o individuální záležitost, tak jenom letem světem: Jídlo nebylo špatné, ale na zadek jsem si z něho nesedl. V pohodě jsem si ale vždy vybral a najedl se. Nadávat rozhodně nemůžu. Bylo vše, od rýže, těstovin, brambor, masa, zeleniny, ovoce, zákusky aj. Na venkovní terase se dělali vždy další jídla – pokud jste si řekli, dostali jste omeletu nebo míchaná vajíčka. Horší už je to s nápoji. Pití v malinkých skleničkách, kdy 2x loknete a nemáte nic. V rámci A.I. ale dostanete venku u bazénu např. pivo, radler, pár druhů vypsaných koktejlů = pohoda. Pokud jste na pláži a nechcete se tahat na jídlo do hlavní restaurace nahoru, tak u spodního bazénu si lze dát hamburger, hranolky aj. Personál takový a makový. Záleží na koho narazíte. Jsou tu pikolíci co obskakujou hlavně ty, z kterých to sype a kvůli nim jsou ochotní se přerazit. Jejich podlejzavost a přetvářka musí být ostudou ostatním. Pak jsou tu ochotní a milí, kteří vám uklízí, pečují o zahrady nebo trávníky a o ty nikdo ani nezavadí. Vždy pozdraví, usmějí se na vás nebo na děti a přitom ví, že za to nic nedostanou, těm dávejte bakšiš! Pokoj byl každý den uklizený a čistý – opět nemůžu nadávat. Pánovi, co nám uklízel jsem ale dal na začátku 20 dolarů a den před odjezdem ještě 5, co jsem měl v kapse za zvířátka, co nám stavěl z ručníků. Celkově byl pobyt moc fajn. Byly tu mladí a zejména dvě holčiny, co dělali program pro děti. Večer minidisko, přes den dětský koutek, v noci ohnivá šou aj. aj. Slečny uměly i česky, takže super.

Co vám pobyt zkazí jsou tak maximálně sami Češi (někteří). Urputní starostové, nikdy-nespokojení snobové. Bohužel mě tu skolila faraonova pomsta a dva dny jsem proležel. Střevní problémy jsem moc neměl, ale byl jsem celkově unavený, slabý a bolela mě hlava. Manželka mi vzala na pokoj alespoň suchou housku a kousek ovoce. No a Češi už neopomenuli komentovat, že se tohle nesmí atd. Další den ti samí nesli na pokoj naládovaný talíř po okraj. To jen ukázka té naší české debility. Někdo sem jezdí za mořem a exotikou a někdo, aby dával na okaz jakej je namyšlenej, snobskej blb. Nejlepší rada zní, nevšímat si jich!

Pár rad pro fotografy

Používám pouzdro bez vnitřního prstence pro zoomování, tudíž fotím pevnými skly. Měním jen clonu a vše ostatní nechávám na automatice. Při šnorchlu není na nějaký mazlení se s foťákem čas. Stejně tak na kompozici. Většinou fotím na střední ostřící bod a kompozici upravím následně až v Photoshopu. Používám automatické ISO s max. povoleným limitem do 2000 a nejd. závěrkou dle ohniska. Clonou hýbu od nejmenší po f8. Jak je vítr a velké vlny, moc fotit se nedá. Jednak to s vámi hází a ve vodě je dost bordelu, který kazí výsledné foto. 

Při šnorchlu je focení opravdová výzva, jelikož krom focení bojujete s vlnami a pohybem vlastního těla a k tomu se přidává vaše výdrž na nádech, když musíte o kus hlouběji.

Co se týká ponoru na nádech, potopím se tak do 3-5m, poté mě vztlak ve slané vodě už žene zpět nahoru. Ideální mít závaží kolem pasu, které si plánuji na příští šnorchlování v Rudém moři určitě pořídit.